Bulletin

Prosinec 2008, číslo 44

Ke stažení

UJP Praha - PDF

15. ICPWS -Mezinárodní konference o vlastnostech vody a vodní páry

s názvem Water, Steam and Aqueous Solutions – Advances in Science and Technology for Power Generation proběhla ve dnech 7.-11. září v Berlíně. Na organizaci spolupracovaly Německý národní komitét IAPWS a VDI-Gesellschaft für Energietechnik. Konference se zúčastnilo 202 vědeckých pracovníků a inženýrů z 23 zemí. V návaznosti na konferenci se konalo zasedání Výkonného výboru (EC) IAPWS a General meeting (GM) of IAPWS.

Plenární vystoupení před vědeckým programem zahrnovala:

  • IAPWS Gibbs Award Lecture: Prof. em. Dr.-Ing. Wolfgang Wagner (Chair of Thermodynamics, Ruhr-University Bochum, Germany) "From the Beginning to this Day - My First Naive Ideas and the Research Results Achieved"
  • Seawater Panel: "Pathways for adopting new seawater definitions". Speakers: Keith Alverson (Chief of Ocean Observations and Services, IOC/UNESCO), Trevor J. McDougall (CSIRO Marine and Atmospheric Research, Australia)
  • Keynote Lecture 1: Prof. John M. Prausnitz (Professor of Chemical Engineering, University of California, Berkeley, USA): "Selected Examples of Aqueous Systems in Modern Chemical Technology"
  • Keynote Lecture 2: Dr. Michael Süss (Siemens AG Energy Sector, CEO Fossil Power Generation Division, Germany): "Future Power Plant Design and its Relevance for Working Fluid Properties"
  • IAPWS Helmholtz Award Lecture: Dr. Noriyuki Yoshii (Himeji Dokkyo University, Japan): "Molecular dynamics study of sub- and supercritical fluids: Analyses of high temperature clusters"

Vědecký program byl rozdělen do 12 sekcí/Symposií s více jak 150 referáty, plus Workshop o homogenní nukleaci pára-kapalina ve vodě, rovněž byla zastoupena Poster Sekce se 17 příspěvky.

Symposia se zabývala následující tématikou:

  • Výpočty vlastností vody a páry pro průmyslové účely
  • Termodynamické a transportní vlastnosti vodných systémů
  • Molekulární simulace a spektroskopie vodných systémů
  • Nerovnovážné, metastabilní a kritické stavy
  • Termodynamika a kinetika hydrotermálních systémů a fázová rozhraní vysokoteplotní vody
  • Přístroje, materiály a monitorovací zařízení pro vysoké tlaky a teploty
  • Chemie elektrárenských oběhů
  • Hydrotermální geochemie
  • Zelená energie
  • CO2 ve výrobě energie-zachycování-transport-ukládání
  • Termofyzikální vlastnosti mořské vody – Význam pro globální klimatologické a oceanografické modelování a odsolování

Proceedings of the 15th International Conference on the Properties of Water and Steam, vydané na CD nosiči obsahují abstrakty nebo celé referáty.

Editors: Roland Span a Ingo Weber. Publisher: VDI - The Association of German Engineers GET - Society for Energy Technology, PO Box 10 11 39 40002 Düsseldorf, BRD; ISBN 978-3-931384-64-7.

Valné shromáždění (GM) IAPWS proběhlo 11.9.2008 za účasti 81 osob. Program obsahoval: zprávu presidenta IAPWS za období 2004-8 (členství, činnost pracovních skupin, výroční setkání, IAPWS Awards, dokumenty IAPWS /Releases, Guidelines, Advisory Notes a ICRN/ a spolupráce s dalšími organizacemi), zprávu výkonného sekretáře k finanční situaci, navržené změny Stanov, které byly přijaty, místo a termín 16th ICPWS v r. 2012/3, předpokládaná činnost pro období do 16. konference ICPWS. Stručný zápis GM je součástí zprávy o 15. ICPWS.

Souběžně s konferencí proběhlo jednání jednotlivých pracovních skupin (WGs). Opomeneme-li body týkající se formálních záležitostí, výsledky jsou stručně shrnuty ve zprávě o 15. ICPWS na webové straně Českého národního komitétu PWS, (www.it.cas.cz/czncpws). Detailní zápisy z jednání pracovních skupin najde zájemce v originálu Minutes of the Meetings of the Executive Committee of the IAPWS na webové straně www.iapws.org pod položkou Meetings.

Jednání WG TPWS a IRS bylo společné. Bylo schváleno k publikaci 6 dokumentů a zvýšená pozornost byla věnováno vlastnostem mořské vody.

¨

WG-PCAS a WG-PCC měly samostatná i společná jednání, především o ICRN. Pozornost byla věnována projektu Data Book Prof. Valyashka “Hydrothermal Properties of Materials”. Očekává se, že vyjde v XII/2008. Projednáván byl i Joint IUPAC/IAPWS Project on Standard Partial Molar Properties of Solutes S. Lvov předložil zprávu Vl. Majera (PCAS Attachment C) zdůvodňující jeho odchod z projektu a současný stav projektu. Dr. J. Sedlbauer byl pověřen přípravou návrhu pro pokračování projektu.

Činnost WG-PCC zásluhou nového předsedy, Dr. R. Svobody, dostala pevné vedení a program pro další činnost s jednoznačným posláním: Shromáždit vědce a inženýry z akademických a výzkumných institucí, podnikové operátory, výrobce zařízení a další zainteresované pracoviště z celého světa, mající zájem o chemii energetických cyklů. Podělit se o výsledky výzkumu a zkušeností, identifikovat mezery v technických informacích souvisejících s chemií energetických cyklů a hledat řešení těchto mezer prostřednictvím projektů mezinárodní spolupráce a vydáním příslušných dokumentů přínosných pro průmysl. V rámci IAPWS bude pak sloužit jako vazba mezi potřebami průmyslu a výzkumem prováděným WG-PCAS. V souvislosti s posláním byla navržena nová úkolová skupina (TG) – Cycle Chemistry Guidance vedená Barry Dooleyem. PCC by měla produkovat zásadní směrnice pro chemii energetických cyklů, které by nahradily různé národní a firemní standardy a zahrnovala by nejen elektrárny na fosilní paliva, ale i elektrárny s kombinovanými cykly, jaderné a nízkotlaké v průmyslových závodech s jejich specifickými požadavky. Cílem skupiny by byla produkce IAPWS Technical Guidance Documents, pro oblasti: vzorkování, přístrojoví analýzy a chemického čištění. Skupina čítá asi 8 odborníků a další se mohou připojit. Pro nejbližší Guidance Documents byly navrženy:

  • "PCC Technical Guidance on the Philosophy of Cycle Chemistry Control for Fossil and Combined Cycle/HRSG Plants"; Rziha (head), Gabrielli, Leidich, Ball.
  • "PCC Technical Guidance on Fundamental Instrumentation for Fossil and Combined Cycle/HRSG Plants" Bignold (head), DeWispelaere, Therkildsen, Dooley.
  • "PCC Technical Guidance on Steam Purity Specifications for a Wide Range of Steam Turbines", bude ustavena Svobodou and Bellowsem.
Závěrem byl nastíněn pracovní proces WG-PCC

Jednání Výkonného výboru (EC) IAPWS proběhlo 7. a 12.9.2008. Program jednání obsahující 18 bodů. Hlavní body jednání jsou shrnuty v informaci o 15.ICWS na webové straně CZ NC PWS, podrobnosti jednání jsou obsaženy v zápise zveřej-něném na webové stránce IAPWS, kde je i Tisková zpráva (Minutes str. 48). Hostitelská země pro 16. ICPWS v r. 2012 - podle cirkulačního pravidla připadá na BIAPWS, ta zjistí situaci s ohledem na Olympijské hry v Londýně a o výsledku bude informovat sekretáře IAPWS během ledna 2009. O nejvýznamnějších změnách/úpravách Statutu a By-Laws podal informaci Dr. A. Harvey: Pravomoc k úpravám Stanov a stanovení politiky IAPWS přechází z GM na EC. Členové, neplatící příspěvky budou převedeny po 3-létech do skupiny přidružených členů (Associate members), nicméně EC může udělit výjimky. Byl odsouhlasen elektronický způsob schválování WG dokumentů, možnost úprav ICRNs bez ročního odkladu a další. Stanoviska EC k návrhům jednotlivých WGs se týkala zejména přijetí nových dokumentů (releasů, guidelines a advisory notes) doporučení, případně změnám členství ve WGs (WG-TPWS +6, -3;WG-PCAS +2; WG-PCAS +2; WG-PCC +2). EC schválil změnu ve vedení WG-PCAS: Předseda Prof. M. Nakahara, Místopředseda Dr. A. Anderko. EC jednomyslně schválilo vytvoření nového IAPWS Subkomitétu pro mořskou vodu (SOS), jeho předsedou byl zvolen Dr. R. Feistel. Členství: Italský a Argentinsko-Brazilský NC budou informovány o přeřazení do přidružených členů IAPWS. EC schválil zprávu o hospodaření a stanovil, že členské poplatky pro příští rok zůstávají nezměněny.

Čas a místa IAPWS meetings: 2009 IAPWS Meeting: 6.-11.9. 2009 Arnhem, Nizozemí, (Business Park, KEMA Location), podrobnosti 10/2008. Předběžně: IAPWS Meeting 2010 Kanada, 2011 Česká Republika.
Udělení 2008 IAPWS Awards: Honorary IAPWS Fellow: Dr. R. Svoboda; Helmholtz Award: Dr. N. Yoshi; Gibbs Award: Prof. em. Dr.-Ing. Wolfgang Wagner.
Vedení IAPWS pro r. 2009 a 2010: President: Dr. D. Friend, Vice-President: zástupce Dánska – bude oznámen do konce 2008.
Přehledy o činnosti šesti NC jsou v přílohách str. 50-65. Seznam účastníků 15. konference ICPWS je v Minutes, příloha 13, str.68-72.
Seznam platných dokumentů IAPWS je v příloze Minutes of the General Meeting of IAPWS, Sept. 2008, Příloha/Attachment 3 až 7.
Podle originálních zápisů sestavil:
Ing. Oldřich Šifner, CSc, Ústav termomechaniky AV ČR v.v.i., člen výboru CZ NC PWS,
Dolejšlova 5, 182 00 Praha 8, E-mail: sifner@it.cas.cz

Užitečná publikace člena Klubu ASI Brno

Dne 12. listopadu tohoto roku proběhl křest nových titulů Akademického vydavatelství CERM Brno v aule rektorátu VUT v Brně. Jednou z publikací, která byla představena, byla publikace prof. Ing. Přemysla Janíčka, DrCs., pracovníka Fakulty strojního inženýrství VUT v Brně a člena Klubu ASI Brno.

Dvoudílná publikace je určena především vysokoškolským studentům technických univerzit a jejich absolventům, ale může posloužit jako zdroj užitečných poznatků i mnoha odborníkům z technické praxe. Měla by jim poskytnout systémový pohled na vybraná, většinou nadoborová témata, jakými jsou např. teorie modelování, teorie experimentu, teorie mezních stavů, teorie statistiky, teorie deterministického chaosu, ale i tvorba technických objektů, psychologie osobnosti, úvod do synergetiky atd. Má charakter specifické encyklopedie, v níž se prolínají faktografické statě s filozoficko-odbornými úvahami. Je to kniha o strukturách problematik. Zdůrazňuje se v ní pojmová stránka v různých oborech, kterou autor považuje za základ pochopení podstat věcí a dorozumívání se. Cílem této populárně-vědecké publikace je získání stručných a ucelených poznatků z několika oborů, které by měly být v zorném poli vzdělanosti techniků.

Publikace je o to vzácnější, že poslední monografie o systémovém přístupu byla vydána v roce 1974 od autorů Habra a Vepřeka, takže je velkou zásluhou autora, že se opět mohla objevit publikace, která ukazuje na posun vědění v této oblasti. Význam publikace je o cennější, že v současné době můžeme pozorovat, že systémový přístup, který vnímá věci a děje okolního světa ve vzájemných souvislostech, je velmi často opomíjen. Přitom současný složitý svět globální ekonomiky systémové pojetí rozhodně potřebuje.

Publikaci je možno vřele doporučit všem členům ASI k přečtení.

B.Lacko (Klub ASI Brno)

JANÍČEK, Přemysl: Systémové pojetí vybraných oborů pro techniky - Hledání souvislostí (1. a 2. díl)
Akademické nakladatelství CERM 2007 Brno.

N. Wiener a šedesát let kybernetiky

Profesor N. Wiener

Letos uplynulo 60 let od vydání knihy prof. N. Wienera „Kybernetika aneb řízení a komunikace v živých organizmech strojích“, která znamenala vznik této vědecké disciplíny.

Připomeňme si některé životopisné údaje o jejím zakladateli.

Prof. Norbert Wiener se narodil v listopadu 1894 ve městě Columbia (Missouri,USA) jako syn Leo Wienera. Jeho otec byl ruského původu a působil jako profesor slovanských jazyků a literatury na univerzitě v Harwardu. N. Wiener byl nadané dítě a již ve čtrnácti letech v roce 1909 promoval na Tufts University. Matematiku studoval u Bertranda Russella na Cambridge University a poté u Davida Hilberta v Göttingen. Od roku 1919 vyučoval na Massachusetts Institute of Technology, kde se stal docentem, když mu bylo 25 let. Zde byl také jmenován v roce 1931 profesorem a na tomto pracovišti působil s několika malými přetržkami až do své smrti v březnu 1964, kdy byl postižen opakovaným infarktem při pracovní návštěvě Stockholmu.

Jeho dílo charakterizují publikace životopisné:
Ex-Prodigy: My Chidhood and Youth (1953)
I Am a Mathematician (1956) – český překlad „Můj život“, Mladá fronta 1970 Praha

Odborné, zaměřené na kybernetiku:
Cybertetics or Control and Communication in the Animal and Machine (1948) – český
Překlad SNTL 1960 Praha v edici Teoretická knižnice inženýra
Extrapolation, Interpolation and Smoothing of Stationary Time Series with Engineering Applications (1949)
The Human Use of Human Beins- Cybernetics and Society (1956) – český překlad
„Kybernetika a společnost“ Academia 1963 Praha
Differential Space, Quantum Systems and Prediction – spoluautoři A.Siegel, B.Rankin, W.T.Martin (1966)

Filosofické úvahy a romány:
The Tempter (1959)
God & Golem (1964)

V jeho životopisných dílech je uváděn počet cca 300 odborných článků v různých vědeckých časopisech. Jeho nejznámější dílo „Cybernetics“, které zařadil Martin Seymour-Smith do seznamu „100 knih, které otřásly světem“ (Most Influential Books Ever Writen, London, Citadel Press 1998), vedle takových děl jakou je např. Bible, mělo a má stále svůj velký význam.

Připomeňme si, že vznik kybernetiky ukázal a podpořil význam týmové práce při řešení interdisciplinárních problémů. Bylo dokumentováno, co umožňuje práci takového týmu, kromě motivace k efektivní společné práci a vlastní odborné kompetence: schopnost aplikace systémového přístupu a schopnost vzájemné komunikace členů vědeckého týmu.

Systémový přístup kybernetika postulovala jako jednu za základních podmínek dalšího moderního vědeckého zkoumání. Skutečnost, že systém je víc než pouhá skupina nějakých prvků, vysvětlila, jak vlastně vzniká inteligentní chování ve složitých soustavách a jak je možno takové soustavy zkoumat případně cílevědomě vytvářet. V souvislosti se systémovým přístupem bylo poukázáno na široké možnosti využití modelů a simulace při analýze a navrhování složitých soustav.

Kybernetika popsala obecné zákonitosti řízení a ukázala, že tyto zákonitosti platí jak pro živé organizmy, tak pro technická zařízení. Zobecnila princip zpětné vazby a vysvětlila nutnost záporné zpětné vazby pro regulaci, řiditelnost a stabilitu. Neméně důležitým přínosem bylo vysvětlení cílového chování složitých soustav.

Pojem informace, který byl do té doby chápán spíše intuitivně, kybernetika přesně vymezila, navrhla způsob měření množství informace a vysvětlila význam informace a komunikace pro řízení, kromě položení základů k řešení celé řady dalších praktických problémů spojených s přenosem zpráv, kódováním zpráv, propustnosti komunikačních kanálů, potřebné míry nadbytečnosti (redundance) pro ochranu přenosu zpráv proti působení nežádoucího šumu, atd.

Technická kybernetika položila základy ke konstrukci číslicových počítačů i k jejich řízení prostřednictvím binárních programů a k celé řadě dalších složitých zařízení např. průmyslových i neprůmyslových robotů a různých programů z oblasti umělé inteligence.

Problematika inteligentního chování různých subjektů v konfliktních situacích položila základy teorie her.

V neposlední řadě výsledky kybernetiky podpořily vznik a další rozvoj robotiky a to jak průmyslových robotů, tak humanoidnich robotů s prvky umělé inteligence.

Zejména počátkem osmdesátých let se jednotlivé disciplíny kybernetiky (počítače a jejich programování, přenos zpráv, obory umělé inteligence, teorie systémů, teorie her, teorie automatické regulace a regulátory, automatizace, průmyslová robotika, atd.) začaly stále více od sebe oddělovat a specializovat se na řešení vlastních, specifických problémů (např. současná populace o kybernetice ví velmi málo a rozhodně nevidí souvislost mezi kybernetikou a dnes pro ni tolik populárními osobními počítači).

Rozhodně je možno výše uvedený trend dokumentovat na postoji k problematice řízení firem a ekonomických, sociálních, politických a dalších dějů v současné lidské společnosti. Přesto, že prof. Wiener ve své další knize „Kybernetika a společnost“ poukázal na význam kybernetiky při řízení tak složité soustavy jakou představuje lidstvo, stala se kybernetika dnes vědou, kterou pěstuje jen velmi omezený počet vědců na světě a to povětšině takových, kteří jsou orientováni především na technické oblasti. Rozhodně se nestala všeobecně známým paradigmatem pro přístup k řídicím procesům, které potřebuje zvládat současná lidská společnost. Jak se zdá, je to k vlastní škodě lidského společenství, které samo sebe označuje často termínem „Information Society“. Chaos a řada negativních jevů současné společnosti existují jistě také v důsledku chyb v řízení, kterých se dopouštíme při řešení aktuálních závažných problémů globálních i lokálních. Přitom praktická realizace kybernetických zásad a využívání poznatků kybernetiky při řízení ve všech oblastech společnosti mohou přispět v budoucnu k udržitelnému rozvoji života na Zemi.

V ČR je historie kybernetiky spjata s mnohými peripetiemi.

Není bez zajímavosti si připomenout, že sám zakladatel kybernetika prof. Wiener navštívil několikrát Prahu. Známá je jeho návštěva v šedesátých letech, kdy se zastavil v Praze při cestě do Moskvy. Profesor Wiener měl však staré a dobré vztahy s Prahou již z doby svých studijních cest po první světové válce. Měl k tomu i osobní důvody. Jeho otec Leo Wiener byl přítelem T.G. Masaryka, který v době první světové války při svých návštěvách Harvardovy univerzity rodinu Wienerovu navštívil a u nich i bydlel. Proto také mladý Wiener byl hostem Masarykovy rodiny a bydlel v Lánech. Do Prahy přijel v době první ČSR během svého studijního pobytu na univerzitě v Göttingen.

V padesátých letech byla kybernetika komunistickým režimem oficiálně zatracována jako buržoasní pavěda a ti, kdo se k ní hlásili, byli persekuováni! V šedesátých letech však v důsledku nástupu kybernetiky působením sovětského akademika Berga a později akademika Gluškova byla kybenetika naopak i u nás postulována jako jeden ze základních vědecko-technických směrů, který má napomoci socialistickému hospodářství dosáhnout komplexní automatizací a robotizací takové výrobní produkce, která umožní zavedení komunismu a rozdělování statků členům komunistické společnosti podle jejich potřeby. Proto se v šedesátých letech a ještě začátkem sedmdesátých let vydávaly populární knížky o kybernetice nejen pro dospělé (kde byly předmluvy od tehdejšího presidenta akademie věd akademika A.Kolmana), ale i pro pionýry.

V té době byla u nás celá řada odborníků, jejichž práce představovaly cenné přínosy pro rozvoj kybernetiky (bez nároků na úplnost vzpomeňme např. J. Klíra, V. Kudláčka, Lad.Tondla, Zd. Wünsche).

V osmdesátých letech se kybernetika začala redukovat na problematiku kolem samočinných počítačů, aby se nakonec stala akademickou záležitostí několika specializovaných vědeckých pracovišť.

Zdá se, že možná renesance kybernetiky by mohla být spojena se skutečností, že aplikace kybernetiky bude znamenat nezanedbatelný přínos pro naši společnost. Pak by na ni obrátila konečně pozornost nejen široká občanská veřejnost, ale i masová média, která ji dnes bezvýhradně opomíjí.

Postavení kybernetiky se může zlepšit, pokud se odborníci v této oblasti zaměří na zodpovězení takových otázek, které v budoucím období pomohou naší společnosti vyřešit některé její významné problémy. Bez nároků na vyčerpávající výčet a bez přihlédnutí k prioritám lze např. uvést následující aktuální problémové situace:

  • Řízení v nestabilním nebo též turbulentním prostředí
  • Řízení za situace, kdy se cíl řízení náhle radikálně změní
  • Řízení v případech, kdy se cíl řízení neustále mění s velkou frekvencí
  • Řízení multiparametrických systémů, jejich modelování a simulace
  • Řízení, kdy cíl a algoritmus řízení jsou formulovány nejednoznačně (fuzzy řízení)
  • Řízení, kdy v regulační smyčce působí velké časové zpoždění
  • Metodika oceňování hodnoty a užitku informace.

Aplikace homeostáze na současný světový trh i regionální trhy by možná dala přesvědčivější a vědečtější odpověď na skutečné možnosti samoregulace trhu a nalezení jeho rovnovážných stavů. Totéž se týká ekologické rovnováhy naší planety.

Chce-li společnost úspěšně přežít třetí tisíciletí, musí kromě jiných věcí účinně řídit svůj vývoj a ovlivňovat účinně svět kolem sebe. V obou těchto případech může najít v kybernetice účinný nástroj k podpoře řízení. Naléhavost řešení otázek, spojených s problematikou řízení, byla zdůrazněna též např. v článku prof. Vl. Kučery z ČVUT Praha, který byl zveřejněn v časopise Automatizace v souvislosti s jednáním mezinárodní konference IFAC o automatickém řízení, která byla v Praze [1] a řada scénářů vývoje kybernetiky pro nové milénium v ČR byla vzpomenuta v jubilejním dvojčíslí mezinárodního časopisu KYBERNETES [2] . Chápejme proto další rozvoj kybernetiky jako velký závazek k odkazu života a díla prof. N.Wienera na začátku nového století.

  • Kučera, Vl.: Perspektivní oblasti automatického řízení.
    Automatizace, vol.48, (2005),č.1, str.8-9
  • Halbich,C. - Lacko,B.: Czech evolution scenarios in cybernetics for the next milenium
    Kybernetes, Vol. 29 (2000), № 5-6 2000 (Millenium volume: Cybernetics and Systems in the new Milenium)

Poznámka:
Klub ASI Brno ve spolupráci s Českou společností pro kybernetiku a informatiku a s Českomoravskou společností pro automatizaci uspořádají 27.listopadu t.r. kolokvium v Brně k připomenutí 60. výročí vzniku kybernetiky. O kolokviu přinese Bulletin ASI podrobnou zprávu.

65 narozeniny doc. Ing. Branislava LACKA, CSc.

V závěru roku 2008 se dožívá pětašedesátin zakládající člen a současný předseda brněnského klubu - doc. Ing. Branislav Lacko, CSc. Narodil se 2. prosince 1943. Od znovuobnovení činnosti A.S.I. v roce 1991 se velmi aktivně podílí na její činnosti, od počátku je členem výboru brněnského klubu, kde dlouhá léta pracoval jako tajemník, a po smrti profesora Slavíka byl v roce 2005 zvolen do čela výboru klubu Brno, jako jeho předseda.

Doc. Lacko je absolventem letecké fakulty VA v Brně, externí aspiranturu absolvoval na Fakultě elektrotechnické VUT v Brně. Řadu let pracoval na nejrůznějších postech ve výpočetním středisku TOS Kuřim, prošel funkcemi od programátora až po vedoucího střediska. Od roku 1991 působí jako vysokoškolský učitel na Fakultě strojního inženýrství VUT v Brně. Zde se v roce 1995 habilitoval a dlouhou dobu vedl odbor automatizace Ústavu automatizace a informatiky a řadu let byl i zástupcem ředitele jmenovaného ústavu. Na tomto pracovišti působí i v současné době jako řadový docent a i dnes garantuje výuku řady odborných předmětů. Za dobu svého dosavadního pedagogického působení vychoval pro strojírenství i technickou slušný zástup bakalářů, inženýrů i doktorandů.

V pedagogické, vědecké i odborné činnosti se věnuje především aplikacím projektového řízení v oblastech:

  • návrh a realizace firemních informačních systémů,
  • metody vývoje softwarových produktů,
  • řízení kvality software,
  • metody pro analýzu rizik firemních projektů,
  • návrh a realizace projektů automatizovaných informačních a řídicích systémů,
  • aplikace simultánního inženýrství při konstrukci nových výrobků (Concurrent Design).

Kromě své aktivní činnosti v naší Asociaci strojní inženýrů je dále velmi aktivním členem:

  • Českomoravské společnosti pro automatizaci,
  • České společnosti pro systémovou integraci,
  • České společnosti pro jakost,
  • České společnosti pro kybernetiku a informatiku.

V rámci své bohaté tvůrčí činnosti je autorem řady učebních textů, mnoha desítek odborných článků v časopisech a sbornících konferencí. Sám se rovněž spolupodílí na garanci a spolupořadatelství několika odborných akcí ročně ve vazbě na své aktivní členství ve výše uvedených organizacích. Tradiční jsou například různé semináře v doprovodném programu MSVB, ale i akce, pořádané u příležitosti připomenutí výročí různých technických mezníků, vzniku programových produktů a podobně.

Výbor klubu A.S.I. Brno i celorepublikový výbor mu k jeho významnému životnímu jubileu přejí i jménem všech členů A.S.I. do mnoha dalších let pevné zdraví hodně elánu a úspěchů v tvůrčí práci i osobním životě.

Prof. Ing. Jan Ježek, DrSc. osmdesátníkem

24. prosince 2008 oslaví Prof. Ing. Jan Ježek, DrSc. uprostřed aktivní a rušné pedagogické, vědecké a organizační práce své osmdesátiny. Zrekapitulujme při této příležitosti stručně jeho životopis.

Prof. Ježek pochází z tradiční železničářské rodiny. V době jeho narození působil jeho otec Jan Ježek v Novosedlicích u Teplic. Uvážíme-li souvislost polohy rodiště se skutečností, že ze všech letopočtů končících osmičkou patří rok 1938 k nejtragičtějším, snadno domyslíme že mladý Jenda měl jako syn českého železničáře šanci na necelých deset let poklidného dětství. Jako žák 5. třídy základní školy musel hledat spolu s rodinou útočiště před okupanty tzv. Sudet nejprve u příbuzných ve Střelči u Jičína, až rodina zakotvila na jihu od Prahy, nejprve ve Vraném, pak v Davli. Dnes s humorem připomíná, že během čtvrtletí chodil do páté třídy v pěti různých školách. Následovalo studium na provozním směru strojnické průmyslovky, jež organizačně patřila k renomované průmyslovce smíchovské. Zde se setkal s několika vynikajícími profesory, kteří před uzavřením českých vysokých škol (a znovu po osvobození) působili jako vysokoškolští učitelé (profesoři Pleskot, Kníchal, Mikan, Veverka). V posledním válečném roce jej postihl i tzv. “totalajnzac”, během nějž pracoval v papírně ve Vraném a před koncem války byl dokonce vyslán na zákopové práce kamsi na Moravu. Na průmyslovce maturoval r. 1947 s vyznamenáním.

Pak následovalo v létech 1947 až 1951 studium na Vysoké škole strojního a elektrotechnického inženýrství při ČVUT v Praze, obor strojní. Jako studenta této školy jej zastihla reorganizace, která vedla mj. k rozdělení školy na dvě fakulty, strojní a elektrotechnickou, a k zavedení studijních specializací. Student Jan Ježek zvolil specializaci leteckou. Jako malý kluk se totiž nadchl ještě v Teplicích pro letecké modelářství, pak jej lákaly i nároky letectví na teoretické propracování oboru a možnost prohloubení studia v postgraduálním kurzu zvaném Učební běh pro letectví při ČVUT v Praze. Vedoucím letecké specializace i ředitelem zmíněného Učebního běhu byl věhlasný aerodynamik, odborník na kosmonautiku a propagátor pátrání po mimozemských civilizacích prof. Ing. Dr. Rudolf Pešek, DrSc., který sehrál v odborném vývoji inženýra Jana Ježka nemalou úlohu. Zasáhla totiž další reorganizace. Studium letectví v Československu bylo vyhrazeno nově zřízené Vojenské technické akademii Antonína Zápotockého v Brně, zmíněný Učební běh pro letectví v Praze byl zrušen. Student Jan Ježek stihl ještě s asi dvěma desítkami spolužáků absolvovat v r. 1951 první běh letecké specializace v Praze a jako novopečený strojní inženýr nastoupil do Výzkumného ústavu papírenského s pracovním zařazením jako samostatný konstruktér. A na fakultách ČVUT vznikly místo dosavadních ústavů katedry a byla zavedena organizovaná vědecká příprava ve formě tzv. interní aspirantury.

Ing. Ježek se do aspirantury přihlásil, u přijímací zkoušky uspěl a jako školitel mu byl přidělen tehdejší vedoucí katedry hydromechaniky a termomechaniky prof. Ing. Dr. Otakar Maštovský, DrSc.. Jako téma aspirantského studia si Ing. Ježek zvolil – inspirován dosavadní papírenskou praxí – mechaniku nenewtonských tekutin. Aspiranturu absolvoval v létech 1952 až 1955, poslední rok pod vedením nového vedoucího uvedené katedry, jímž se stal již zmíněný prof. Pešek. Kandidátskou disertační práci obhájil a vědeckou hodnost CSc. získal v r. 1959. Po skončení aspirantury působil na katedře hydromechaniky a termomechaniky strojní fakulty ČVUT jako odborný asistent, kde byl pověřován pedagogickými úkoly. V létech 1957 až 1965 byl přeřazen do kategorie vědeckých pracovníků na téže katedře, kde se stalo jeho úkolem budování vědecko – výzkumné laboratoře pro proudění a termomechaniku.. V roce 1965 předložil habilitační práci na téma “Rozběh proudění Binghamovy kapaliny v trubici kruhového průřezu”. V témž roce byl jmenován docentem pro obor mechanika tekutin na katedře svého dosavadního působení. V této funkci působil do roku 1971.

V roce 1971 zvítězil doc. Ježek v konkurzu na místo výzkumného pracovníka na britské univerzitě v Loughborough, nebyl mu však povolen výjezd na Západ. O rok později jej doporučil prof. Pešek na místo profesora na Military Technical College, Cairo. Po prvotním odmítnutí doc. Ježek nabídku přijal na jeden rok. Tentokrát mu byl výjezd povolen, akce totiž probíhala na základě mezistátní úmluvy. Pobyt se nakonec prodloužil na dva roky. V Káhiře přednášel mechaniku tekutin i aplikované předměty o vodních strojích a o hydraulických systémech vozidel a letadel. Pro tyto předměty sepsal v angličtině skripta. Jeho egyptské působení skončilo v předvečer druhé izraelsko – egyptské války v r. 1973. Podařilo se mu stihnout předposlední letadlo a vrátil se na své původní pracoviště na strojní fakultě, kde působil ve funkci docenta až do roku 1990.

Do tohoto období spadá jedna z nejzáslužnějších aktivit doc. Ježka – spolu s prof. Valentou a doc. Brátem začali někdy v r. 1974 připravovat při strojní fakultě nový studijní obor Aplikovaná mechanika. Výuka v něm byla zahájena ve školním roce 1976 – 77 ve formě diferencovaného studia.

V této době se prof. Ježek začal intenzivně zajímat o hydrodynamickou problematiku hutnictví železa. Zahájil v tomto směru spolupráci s ocelárnou Poldi – Kladno. Tato etapa vedla k vypracování několika významných výzkumných zpráv z oboru mechaniky tekutin při odlévání oceli, jejího modelování a zviditelňování proudění při něm. Zpracoval i problematiku strhávání vzduchu při odlévání. O těchto tématech sepsal několika článků v odborných časopisech a přednesl referáty na vědeckých konferencích doma i v zahraničí. Tato problematika se stala i tématem jeho disertační práce k tzv. “velkému doktorátu” (DrSc.), již obhájil v r. 1989. V r. 1991 byl jmenován profesorem pro obor Mechanika tekutin, v témž roce se stal vedoucím katedry mechaniky tekutin a termomechaniky.

Ve funkci vedoucího katedry zajistil v létech 1992 – 93 působení prof. Arnolda Polaka z University of Cincinnati na ČVUT ve funkci “visiting professor”. Věnoval zvýšenou pozornost visualizaci proudění, navázal kontakty, stal se členem i představitelem odborných skupin, účastnil se sympozií a působil i v jejich organizačních výborech. V souvislosti s těmito aktivitami se seznámil s prof..Močizukim z Tokyo University of Agriculture, díky čemuž mohla řada našich studentů vykonat odbornou stáž nebo dlouhodobou praxi v Japonsku. Prosadil že do výuky byla zavedení řada nových předmětů, např. Teoretická mechanika tekutin, Přenosové jevy v ekologii, Nestacionární prouděni a hemodynamika (se spolupracovníky), obnovena výuka předmětu Sdílení tepla apod. Stal se členem nejrůznějších komisí, výborů a orgánů fakultních i v rámci ČVUT či jiných tuzemských i zahraničních vysokých škol a vědeckých organizací. Rozsáhlý je zejména seznam organizačních výborů vědeckých konferencí a sympozií, jichž byl či je členem nebo funkcionářem (jako příklad z posledních let uveďme funkci předsedy výboru pro organizaci 16. mezinár. sympozia o přenosových jevech, Praha 2005, nebo členství v International Advisory Committee pro The 5th Pacific Symposium on Flow Visualization and Image Processing 2005. Byl nositelem grantu č. V 353/1993 “Hydrodynamická stabilita a kinetika fázových přenosů” a spoluřešitelem několika grantových projektů (např. o nestacionárních procesech v biomechanice, o aplikaci mechaniky tekutin v životním prostředí, o náplni a organizaci různých forem studia). Vyškolil řadu vědeckých aspirantů a doktorandů.

Rozsáhlá je i literární činnost prof. Ježka. Seznam jeho vědeckých publikací otištěných většinou v prestižních časopisech a sbornících obsahuje asi 70 položek. Ze studijních pomůcek je v něm obsažena řada skript, která se dotýkají jeho pedagogického působení a která vyšla v několika průběžně modernizovaných vydáních, i spoluautorství celostátních učebnic a příruček. Je účelné se zmínit zejména o zpracování řady hesel pro Technický slovník naučný, SNTL 1962 a 1986, spoluautorství technického průvodce Chlazení (ved. autor prof. Chlumský). Je vhodné připomenout i významnou účast prof. Ježka při redigování a v autorském kolektivu Technického průvodce Mechanika tekutin, Rukopis byl odevzdán v srpnu 1988, prošel všemi schvalovacími procedurami, do tisku byl dán v r. 1989, z části už byl i vysázen, avšak v následujícím roce bylo vydání zrušeno, sazba rozmetána a zanikl i vydavatel, Jak nám taková publikace dnes chybí!

Z ostatních odborných takřka koníčků prof. Ježka je nutno se zmínit o zájmu o historii vědy a techniky, zejména té české. Zasloužil se o řadu konferencí s touto tématikou, jako příklad uveďme konferenci “ Fluid Mechanics and Thermodynamics and Scientists Related to Prague”(1994) nebo řadu přednášek týkajících se našich významných vědců u příležitosti významných výročí.

Pokud se týče přítomnosti, je prof. Ježek už v důchodu. Je nositelem titulu “emeritní profesor” strojní fakulty ČVUT, avšak stále přednáší ve specializovaných oborech studia strojního inženýrství a pevnou rukou řídí studium několika doktorandů. Stále sleduje novinky v širokém okruhu svých odborných zájmů. Pokud se týče osobních zálib, podržel si životosprávu a některé aktivity sportovce, má pořád rád historii, hudbu a dobrou literaturu. A stále ho rozčiluje politika. K osmdesátce mu z celého srdce přejeme, aby mu kondice k těmto aktivitám ještě dlouho vydržela.