Červen 2007 | Asociace strojních inženýrů ČR

Červen 2007

Bulletin

Červen 2007, číslo 40

Obsah

Prof. Ing. Vladimír Pištěk, CSc. Profil leteckého ústavu: 5
Doc. Ing. Vladimír Daněk, CSc. Pedagogická činnost Leteckého ústavu FSI VUT v Brně: 6
Ing. Jiří Hlinka, Ph.D. Věda a výzkum na Leteckém ústavu FSI VUT v Brně: 10
Doc. Ing. Jaroslav Juračka, Ph.D. Experimentální výzkum a vývoj: 16
Doc. Ing. Jaroslav Juračka, Ph.D. Centrum leteckého a kosmického výzkumu: 19
Ing. Pavel Votruba Automatizovaný vícemodulární diagnostický a regulační systém (AV DRS): 21
Jan Krmela Kompozitní prvky automobilových pneumatik z pohledu výpočtového modelování: 24

Zprávy z činnosti ASI

Zápis ze Shromáždění zástupců v Pardubicích: 27
Usnesení Shromáždění zástupců v Pardubicích: 29
Činnost klubu A.S.I. Brno: 30
Činnost klubu A.S.I. Plzeň: 30
Zápis ze zasedání ASI klub Most: 31

Společenská kronika členů ASI

Životní jubilea členů klubu Brno v roce 2007: 32
Technické úterky: 33

Inzerce

Společnost Melzer, s.r.o.: 34

Profil leteckého ústavu

Prof. Ing. Antonín Píštěk, CSc.
Ředitel Leteckého ústavu FSI VUT v Brně

Letecký ústav je samostatným vědecko pedagogickým pracovištěm Fakulty strojního inženýrství VUT v Brně. Je složen ze čtyř samostatných odborů: Stavba letadel, Provoz letadel, Letecká škola VUT a Centra leteckého a kosmického výzkumu.

Základním posláním Leteckého ústavu (LÚ) je vzdělávací činnost zaměřená na výchovu leteckých odborníků a vědeckovýzkumná činnost. LÚ poskytuje vysokoškolské vzdělání v oboru Letadlová technika a v bakalářském studiu specializaci Profesionální pilot. Dále zajišťuje doktorské studium ve specializaci Stavba letadel a Provoz letadel. Součástí pedagogické činnosti jsou i přednášky pro studenty University třetího věku.

Rozvoj výzkumné a vývojové činnosti probíhá v rámci několika významných projektů a grantů. Především je to Centrum leteckého a kosmického výzkumu (CLKV), projekt podporovaný MŠMT, jehož je LÚ nositelem. Dalšími členy konsorcia jsou VZLÚ Praha a ČVUT Praha. Výzkumný program CLKV pokrývá všechny významné výzkumné oblasti v letectví – přes aerodynamiku, pevnost, konstrukci a materiálový výzkum po technologii a kosmický výzkum.

Velmi důležitý je rozvoj experimentálních metod a reálné statické, únavové a dynamické zkoušky leteckých konstrukcí ve vlastní zkušebně s licencí ÚCL ČR. Materiálový a technologický výzkum řeší nové konstrukční materiály a metody spojování leteckých konstrukcí. Pro výzkum moderních kompozitních materiálů byla vybudována technologická laboratoř s autoklávem.

V rámci Výzkumných záměrů (grant MŠMT) byla vybudována letová zkušebna pro aerodynamické a letově-pevnostní měření za letu.

K nejvýznamnějším výsledkům výzkumu a vývoje LÚ patří návrh a realizace pětimístného letounu nové generace VUT 100 - Cobra. Letoun je ve stádiu certifikačních zkoušek a očekává se zahájení seriové výroby. Projekt byl podporován grantem MPO ČR a realizován ve spolupráci s firmami Evektor, s.r.o. a Technometra Radotín, a.s. Trvale probíhá výzkum v oblasti vlákno-kovových laminátů a vývoj technologie výroby kompozitních dílů ortopedických náhrad. Řešeny jsou i úkoly v oblasti ekonomie, analýz nehodovosti a zvyšování bezpečnosti a kvality v letecké dopravě.

LÚ vypracoval několik vzdělávacích programů pro letectví z nichž nejvýznamnější je ECADS, který je komerčně využíván v kurzech pro pracovníky leteckého průmyslu. V programu ERASMUS každoročně vyjíždí na zahraniční stáže několik studentů. V současné době je LÚ zapojen ve čtyřech projektech EU z nichž nejvýznamnější je aplikace pohonu vodíkovými palivovými články na malých letadlech ve spolupráci s firmami a institucemi z celé Evropy.

Jak již bylo uvedeno, spolupráce s průmyslem je trvalou součástí vědecko – výzkumné a pedagogické činnosti LÚ. LÚ je členem Asociace leteckých výrobců České republiky a podílí se na její aktivitách. Výzkumný program CLKV je programově zaměřen na potřeby leteckého průmyslu a existuje provázanost s granty a výzkumnými programy MPO ČR. Je to především letounu VUT 100, letoun AE 270 Aera Vodochody. Pokračují práce na novém letounu pod označením EV 55 a Letecký ústav zahájil realizaci vlastního projektu VUT 001 MARABU.

Trvale jsou prováděny praktické certifikační statické a únavové zkoušky částí letounů v certifikované zkušebně.

V případě projektu letounu nové generace VUT 100 došlo k unikátnímu propojení s průmyslem v tom, že nositelem grantu MPO ČR byl LÚ, který vypracoval projekt letounu a k realizaci přizval podniky leteckého průmyslu pod odbornou garancí ředitele Leteckého ústavu.

Trvale probíhají výpočty a zkoušky pro průmysl a pro velké množství malých, českých i zahraničních výrobců především ultralehkých letounů a kluzáků.

Letecký průmysl hodnotí LÚ jako moderní pedagogickou a vědecko výzkumnou instituci schopnou řešit náročné teoretické úkoly pro průmysl a významně se podílí na zvyšování technické úrovně, spolehlivosti a bezpečnosti letecké a kosmické techniky. V rámci LÚ a zejména v rámci výzkumných úkolů CLKV se v oblasti personální a výchovné vytváří vědeckovýzkumné týmy mladých vědeckých pracovníků vedených zkušenými odborníky z praxe. Výsledkem je trvalý zájem o studium letectví a také zájem o absolventy nejen v ČR, ale i v rámci evropského leteckého průmyslu.

Prof. Ing. Antonín Píštěk, CSc.

Ředitel Leteckého ústavu FSI VUT v Brně

Působí jako profesor odboru Stavby letadel Leteckého ústavu FSI VUT v Brně. Jeho odborné zaměření je projektování letadel, pevnost leteckých konstrukcí, moderní metody pevnostní analýzy a experimentální pevnost. Pracoval více než 30 let v leteckém průmyslu jako vedoucí oddělení pevnosti, konstrukčního rozvoje a hlavní konstruktér letounu L 410 UVP a čtyřicetimístného letounu L 610 v LETu a.s. v Kunovicích. Od roku 1992 působí na Leteckém ústavu a od roku 1993 dosud jako ředitel. Je autorem několika projektů letadel z nichž nejvýznamnější je prototyp pětimístného letounu moderní koncepce VUT 100, který vznikl ve spolupráci s firmou EVEKTOR, s.r.o. Je zástupcem České republiky v International Coucil of the Aeronautical Science (ICAS), zástupcem České republiky v poradním orgánu EU pro letectví, členem parlamentní komise pro letectví při hospodářském výboru PS ČR aj. Od roku 2000 je hlavním řešitelem grantu MŠMT Centrum leteckého a kosmického výzkumu (CLKV) a grantů MPO ČR a mezinárodních projektů.

Pedagogická činnost Leteckého ústavu FSI VUT v Brně

Doc. Ing. Vladimír Daněk, CSc.

Stručný historický úvod

Počátky výuky letectví na brněnské technice, která tehdy nesla název Vysoká škola technická dr.Edvarda Beneše, spadají do roku 1937, kdy se ke specializaci motorová doprava přidružilo studium letectví. Bohužel, výuka letectví byla záhy násilně přerušena uzavřením všech českých škol německými protektory v roce 1939. Avšak ihned po osvobození v roce 1945 se na brněnské technice pokračuje v započatém díle. Za iniciativní podpory tehdejšího rektora prof.J.Kožouška byly postupně v letech 1945 až 1948 zřízeny čtyři letecké ústavy. Jejich přednosty byli jmenováni význační pracovníci leteckého průmyslu a výzkumu: profesoři F.Sekanina, J.Špunda, F.Pospíšil a V.Smolař. Od školního roku 1948/49 nabízel studijní program odboru strojního inženýrství již dostatečně široký rejstřík leteckých disciplin nezbytných pro činnost v leteckém inženýrství.

Bohužel v souvislosti s tehdejší vojensko-politickou doktrinou našeho státu došlo v roce 1951 k nucené přeměně civilní brněnské techniky na Vojenskou technickou akademii. Řada profesorů odešla na jiné vysoké školy, jiní pokračovali na VTA. K obnově výchovy inženýrů v oboru letadlové techniky na VUT v Brně došlo až v roce 1982, kdy byla zřízena katedra letadel a od školního roku 1983/84 zahájena oborová výuka letectví. Tehdejší katedra letadel zajišťovala výuku v oboru letadlová technika převážně se zaměřením na stavbu letadel a několik běhů zajišťovala také specializaci technologie výroby letadel. V roce 1993 se katedra letadel transformovala na Letecký ústav s širším zaměřením a posílením aktivit ve vědecko-výzkumné činnosti.

Současná pedagogická činnost Leteckého ústavu

Pedagogickou činnost zajišťují hlavně kmenoví pracovníci pedagogických odborů Leteckého ústavu, mezi něž patří odbor stavby letadel, odbor leteckého provozu a certifikovaná Letecká škola VUT, která má rovněž statut odboru na Leteckém ústavu. Mimoto se na výuce podílí i někteří pracovníci našeho výzkumného centra - Centra leteckého a kosmického výzkumu. Výuka by se rovněž neobešla bez výpomoci několika zkušených externích učitelů z praxe. Nad skladbou nabízených studijních oborů pro letectví bdí Rada studijního oboru. Tato rada je poradním orgánem ředitele ústavu, v níž jsou mimo vybraných pedagogů také zástupci jiných vysokých škol a leteckého průmyslu. Od přijetí Boloňské dohody, na základě níž vzniká strukturovaná forma výchovy na vysokých školách, Letecký ústav fakulty strojního inženýrství Vysokého učení technického v Brně zajišťuje vzdělávací činnost ve třech studijních programech.

Bakalářský studijní program

Relativně nejmladším oborem garantovaným Leteckým ústavem je obor Profesionální pilot. Byl otevřen v akademickém roce 1998/1999. Jedná se o tříleté, ucelené a praktičtěji orientované bakalářské studium Zavedení tohoto studijního oboru bylo vyvoláno potřebami leteckých provozovatelů. V tehdejší době byl čím dál palčivěji pociťován nedostatek pilotů s vyššími typy průkazů způsobilosti a odpovídajícími kvalifikacemi. Vznikající vakum v této oblasti mělo pochopitelně své příčiny. Dříve byly přirozenými líhněmi pilotů bývalé, státními prostředky dlouho a dostatečně dotované aerokluby Svazarmu, které vytvářely vydatné zásobárny pilotů, z nichž se rekrutovali profesionální piloti, ať už přednostně pro armádu a potažmo i pro provozovatele letecké dopravy. Navíc, až do rozpadu ČSFR byli specialisté pro leteckou dopravu, včetně pilotních kvalifikací, vychováváni na VŠDS v Žilině. Po rozdělení federace zůstala tato možnost, bohužel i s celým letadlovým parkem na Slovensku.

Ve snaze předejít nejhoršímu byly v prvé fázi zřízeny specializace letecký provoz při již existujících katedrách letadel jak na VUT v Brně, tak na ČVUT v Praze. Bohužel, nové ekonomické podmínky již neumožňovaly takovou štědrost, aby bylo možno v rámci tohoto inženýrského studia poskytovat bezplatně ani nejnižší stupeň pilotního výcviku. Náklady na pilotní výcvik představují finanční bariéru pro většinu uchazečů.

Na Leteckém ústavu FSI VUT v Brně byla pro přípravu profesionálních pilotů zvolena forma bakalářského studia. Primární náplní a cílem tohoto studia je výchova profesionálního pilota, který zároveň získá nejnižší stupeň vysokoškolského vzdělání. Praxe totiž ukazuje, že pro profesi pilota je důležité být dobře připraven primárně jako pilot a nadto se vítá vysokoškolské vzdělání. Přitom se názory většinou přiklánějí k tomu, že to nemusí být nezbytně inženýrský stupeň vysokoškolského vzdělání.

Bakalářské studium oboru letecký provoz je rozvrženo na tři roky. Sestává ze dvou částí: teoretické přípravy a praktického pilotního výcviku. První ročník studia je v podstatě společný s ostatním obory bakalářského studia na FSI VUT. Zahrnuje základní teoretické a všeobecné technické discipliny vysokoškolského studia. V dalších dvou ročnících navazuje na teoretický základ studium vysoce speciálních, ale praktičtěji zaměřených disciplín nezbytných pro výkon funkce profesionálního pilota. Náplň studia vychází z kvalifikačních požadavků, které jsou pro státy EU zakotveny v jednotných předpisech pro způsobilost létajícího personálu JAR-FCL 1. Studium oboru je ukončeno obhajobou závěrečné bakalářské práce a vykonáním státních závěrečných zkoušek.

Kromě teoretické přípravy pilotů v rámci bezplatného vysokoškolského studia (pokud nebude uzákoněno školné) je součástí učebních plánů praktický pilotní výcvik, který si student hradí v plné výši sám. Výjimečně se spoluúčastí potenciálního zaměstnavatele nebo sponzora. Praktická část studia probíhá mimo VUT u libovolné letecké školy, která má k této činnosti osvědčení Úřadu pro civilní letectví. V současné době poskytují pro naše studenty praktický pilotní výcvik v největší míře letecké školy Bemoair a Blu Sky Service, sídlící na letišti v Brně-Tuřanech.

Absolventi teoretické přípravy v rámci tohoto bakalářského studia po dokončení praktických pilotních výcviků do úrovně obchodní pilot (CPL) s kvalifikací létání dle přístrojů (IFR) najdou uplatnění u leteckých společností provozujících leteckou obchodní dopravu a ostatní druhy leteckých prací, pro jejichž výkon je nutný některý z uvedených typů průkazu způsobilosti profesionálního pilota s odpovídajícími kvalifikacemi.

Magisterský studijní program

Ve dvouletém navazujícím magisterském studiu poskytuje Letecký ústav řádné vysokoškolské vzdělání v oborech Stavba letadel a Letecký provoz. Ke studiu jsou přijímáni absolventi obecného bakalářského studia. Avšak do oboru Letecký provoz mohou být přijati také absolventi profesního bakalářského oboru Profesionální pilot, kteří chtějí dosáhnout inženýrského vzdělání.

Obor Stavba letadel

Je obor s nejdelší tradicí výuky leteckých disciplin na VUT. Výuka tohoto oboru je zaměřena na oblasti aerodynamiky a mechaniky letu, teorie pevnosti leteckých konstrukcí, konstrukce a projektování letadel. Seznámí se s konstrukčními materiály, jejich zpracováním a hmotnostně úsporným využitím při dimenzování nosných prvků leteckých konstrukcí. Osvojí si rovněž zásady návrhu letadel z hlediska výrobní i provozní technologičnosti. Absolvent se také seznámí se základy teorie spolehlivosti a životnosti leteckých konstrukcí. Součástí výuky je i oblíbená odborná praxe na letišti, kde studenti provádí praktická letová měření na letadlech, která Letecký ústav provozuje pro účely výuky i výzkumu.

Absolvent má možnost se uplatnit v projekčních, konstrukčně-vývojových a výzkumných pracovištích státního i soukromého leteckého průmyslu a všude tam, kde se jedná o problematiku návrhu a výroby hmotnostně úsporných a spolehlivých strojů a systémů s vysokou životností. Se získanými znalostmi najde uplatnění také v jakékoliv inženýrské činnosti zabývající se problematikou proudění.

Motorový kluzák L-13 SEH, na němž studenti provádí praktická letová měření.

Obor Provoz letadel

Výuka tohoto oboru započala až po rozdělení ČSFR v roce 1993, kdy vyvstal úkol, zajistit v České republice vlastní výchovu provozních inženýrů v letectví. Do této doby jejich výchovu monopolně zajišťovala Vysoká škola dopravy a spojů (VŠDS) v Žilině. Letecký ústav započal řádnou výuku tohoto zaměření od školního roku 1993/94. Díky úzké spolupráci s VŠDS a teritoriální blízkosti nám z počátku pomáhá několik učitelů ze Žiliny zajišťovat výuku speciálních předmětů, pro něž nemá Letecký ústav vlastní specialisty. Někteří z nich dokonce zakotvili v řadách pedagogů odboru letecký provoz na Leteckém ústavu.

Studenti získávají odborné znalosti jak z technických disciplín, zahrnujících principy konstrukce letadel, otázky jejich spolehlivosti, použití palubních soustav, zajišťování údržby a oprav letecké techniky, tak také z ekonomicko-provozních disciplín týkajících se letecké dopravy, zajištění bezpečnosti a přepravního výkonu leteckého podniku.

Absolventi najdou uplatnění v provozních, technických a ekonomických službách v oblasti civilního letectví. Jsou připraveni pro výkon služby při organizaci a řízení letového provozu, pro obsluhu, údržbu a opravy letadel, provoz letišť a jejich zařízení. Dále najdou uplatnění v manažerských, ekonomických a obchodních funkcích jakýchkoliv leteckých orgánů a organizací provozujících, řídících a kontrolujících leteckou dopravu a jinou leteckou činnost.

Doktorský studijní program

Letecký ústav Fakulty strojního inženýrství VUT v Brně se spolupodílí na zajišťování celofakultního, šířeji zaměřeného doktorského studia Konstrukční a procesní inženýrství. V rámci tohoto doktorského studia se na FSI VUT v Brně realizuje vědecká příprava nových specialistů v oboru leteckého inženýrství se zaměřením na stavbu letadel a letecký provoz. Od roku 1992 bylo úspěšně obhájeno 38 DDP. V současné době je v doktorském studiu zařazeno 22 prezenčně studujících a 23 distančně studujících doktorandů. Vědeckou výchovu v doktorském studijním programu zajišťuje 8 interních školitelů a 4 externí školitelé z partnerských vysokých škol. Při této vědecké výchově Letecký ústav úzce spolupracuje s dalšími výzkumnými a vývojovými pracovišti českého leteckého průmyslu, zejména s Výzkumným a zkušebním leteckým ústavem v Praze-Letňanech. Spolupráce se odvíjí formou poskytování školitelů-specialistů z řad významných odborníků a využíváním specializovaných pracovišť a jejich vybavení pro řešení experimentů v rámci zpracovávání doktorských disertačních prací.

U3V - Universita třetího věku

Ve své pedagogické činnosti nezapomínáme ani na vděčné studenty-seniory. V rámci University třetího věku (U3V) na VUT je Letecký ústav zapojen do výuky dvou tématických bloků. V prvním ročníku nabízí výuku tématického bloku „Minulost a současnost letectví“, který zahrnuje čtyři přednášky, jejichž cílem je seznámit posluchače s historií vývoje letectví a kosmonautiky, objasnit základní principy letu atmosférických a kosmických letadel. Dále je cílem seznámit posluchače s podstatou projektování letadel, konstrukčně pevnostním návrhem typických hmotnostně úsporných leteckých konstrukcí, materiály používanými ve stavbě letadel a technologií výroby letadel. Přiblížit problematiku provozu letadlové techniky, řízením letového provozu a seznámit posluchače s moderními systémy sloužícími k zajištění bezpečnosti letecké dopravy.

Pro třetí ročník U3V Letecký ústav zajišťuje výuku tématického bloku „Bezpečnost letecké dopravy“, který zahrnuje rovněž čtyři přednášky, jimiž chceme přiblížit problematiku letecké dopravy, organizaci a řízení letového provozu, zajištění komplexní bezpečnosti letecké dopravy i samotné používané letadlové techniky z hlediska požadované letové způsobilosti dle sjednocených evropských předpisů. Dále seznámit studenty s metodami a postupy ověřování letové způsobilosti letadel v laboratořích i za letu.

Studenti U3V na učebně a v laboratoři.

Zkvalitňování výuky a studium v zahraničí

V poslední době se poněkud více projevuje zájem o studium technických disciplin. Svědčí o tom i počet studentů v našem oboru. Každoročně v uvedených vysoce specializovaných oborech bakalářského a magisterského studia absolvuje cca 30-35 studentů. Přispívá k tomu i národní politika výzkumu a vývoje, která směřuje k posílení výzkumné role universitních pracovišť. To zvyšuje zájem i zkvalitňuje výchovu nových specialistů a vědeckých pracovníků díky soustředění výuky a výzkumu pod jednou „střechou“. Díky rozsáhlým výzkumným projektům řešeným na Leteckém ústavu se studentům nabízí přímé zapojování do odborné a vědecko-výzkumné činnosti.To motivuje studenty k dalšímu vzdělávání, z nichž určitá část pokračuje ve vědecké přípravě v rámci doktorského studia.

Rovněž spolupráce se zahraničními universitami přispívá značnou měrou ke zkvalitňování přípravy odborníků v letectví. Letecký ústav má širokou spolupráci s mnoha evropskými universitami. Velmi úzký kontakt, který zahrnuje výměnné stáže učitelů i studentů, máme s technickými universitami v Glasgow, Bristolu, Braunschweigu, Torinu, Delftách a Ostende. Na těchto universitách absolvují půlroční až roční studijní pobyty téměř pravidelně 2-4 studenti našeho oboru. V mnohem širší mobilitě studentů překáží stále ještě jazyková bariéra a někdy i překvapivě nechuť někam jezdit. Přesto všechno, studenti, kteří absolvovali zahraniční studijní pobyty se vrací v každém případě obohaceni o nové poznatky v oboru, zlepšení jazykových dovedností i o životní zkušenosti. Nezanedbatelným přínosem je i navázání nových kontaktů, které v budoucnu mohou hrát důležitou roli v dalším odborném růstu a možnostech spolupráce.

Centrum leteckého a kosmického výzkumu

doc. Ing. Jaroslav Juračka, Ph.D.

Připravením a vyhlášením programu výzkumu a vývoje „Výzkumná centra“ Ministerstvem školství mládeže a tělovýchovy byl vytvořen významný krok pro rozvoj výzkumu a vývoje v letectví. Již v roce 2000 byl předložen pětiletý projekt „Centrum leteckého a kosmického výzkumu“ (CLKV), který po úspěšném obhájení byl podám znovu v roce 2005 a opět úspěšně.

CLKV plně sladilo podmínky programu jehož cílem je soustředit výzkumné kapacity na výzkumnou činnost do center a zajistit účinný přenos poznatků mezi jednotlivými stádii výzkumu k subjektům, které ho využívají s potřebami leteckého průmyslu a možnostmi vysokých škol.

Centrum je výzkumný a vývojový celek složený ze tří právních subjektů. Vysoké učení technické v Brně, jako příjemce představuje základní část. V rámci strutury školy byl na Leteckém ústavu Fakulty strojního inženýrstváí vytvořen odbor CLKV, zaměstnávající 17 zaměstnanců vedených řešitelem projektu prof. Ing. Antonínem Píšťkem, CSc. Spoluzakládajícími a spolupracujícími organizacemi byl Výzkumný a zkušební letecký ústav v Praze, který vytvořil divizi CLKV a odbor letadel na Fakultě strojní ČVUT v Praze, tak že celé CLKV představuje 74 pracovníků, tj. přepočtených 56 plných úvazků.

Schéma začlenění CLKV do struktury VUT v Brně

Nad činností CLKV dohlíží patnáctičlenná rada, tvořená zástupci zakládajících organizací a nadpoloviční větčinou zástupců průmyslu. Cílem rady je dohlížet na kvalitu výzkumu v oblasti letectví připravenou napomoci rozvoji letectví a založenou na:

vysoce profesionální spolupráci všech odborníků leteckého průmyslu (VŠ, VZLÚ, i průmyslu),
zajištění přenosu výsledků výzkumu leteckým výrobcům a zabezpečení zpětné vazby na výzkumná pracoviště,
dodržení širokého spektra vyhledávacího výzkumu, na který nemá průmysl kapacity,
širším zapojení malých a středních podniků do spolupráce ve výzkumu a napomoci jim s vlastním vývojem,
udržení zájmu mladých lidí o vědeckovýzkumnou práci zapojením do konkrétních projektů,
udržení si pověsti špičkového pracoviště nejen v ČR, ale rozšířit ji i do zahraničí,
rozvoji mezinárodní spolupráce a zapojení do mezinárodních projektů a napomoci tak vzniku nových kontraktů,
kvalitní a rovnocenné spolupráci na zahraničních projektech v rámci výzkumu EU.

Finálním efektem existence a činnosti centra je snaha o dosažení evropské úrovně znalostí (studiem, výzkumem a spoluprací na projektech EU) a takto získané „know-how“ předávat výrobním podnikům v rámci spolupráce na realizačních projektech. Snahou je prosadit se na určitém segmentu výzkumu, který bude nadále rozvíjen. Ne nevýznamným přínosem centra by také mělo být postupné zavádění nových moderních přístupů a technologií. Cílem je pak příprava podkladů pro posouzení možného zavedení u našich leteckých výrobců.

Program výzkumné činnosti centra představuje komplexní, převážně aplikovaný výzkum v oblasti aeronautiky zahrnující několik výzkumných oblastí letectví a kosmonautiky. Připravený výzkum je ve shodě s prioritami leteckého průmyslu, ale také EU, která zařadila „Aeronautics“ jako svoji čtvrtou prioritu 6RP EU. Významně EU podporuje výzkum v oblasti vývoje pohonných jednotek (hluk a emise), bezpečnosti a spolehlivosti letecké dopravy.

Plánovaná náplň činnosti byla rozdělena do šesti výzkumných bloků a 22 úkolů. Prvním blokem (A) je Aerodynamika. Jejím hlavním cílem je kvalitně a účelově využívat moderní nástroje pro výzkum obtékání letounu (zvláště přechodových částí) se snahou popsat chování letounu v kritických režimech letu a minimalizovat odpor letounu, tj. snížit spotřeby a emise.

Druhý výzkumný blok (B) je zaměřen na moderní technologie letecké výroby. Jedná se zvláště o aplikaci kompozitních materiálů a nízko-nákladových technologií, tj. bezautoklávových technologií. Další částí je ochrana před vlivy prostředí a ochrana životního prostředí a likvidace zbytků z výroby při využití těchto technologií. Velmi moderním směrem je výzkum materiálů kompozit-kov, v našem případě CARE materiálů. Poslední oblastí zájmu je technologie třecího svařování. Ukazuje se, že tato technologie dokáže ušetřit až 20% hmotnosti konstrukce a mohla by se stát velmi atraktivní náhradou klasického nýtování.

Blok C je zaměřen na pohonné jednotky. Jednotlivé úkoly řeší problematiku vnitřního proudění, modelování procesů uvnitř turbíny a diagnostiky těchto točivých strojů. K těmto úkolům byl přidělen i úkol zabývající se výzkumem vrtulí.

Čtvrtý blok (D) je nosným blokem celého CLKV. Pod názvem Konstrukce, pevnost a životnost jsou zahrnuty úkoly navazující na blok B a rozvíjející popis chování kompozitních materiálů z pohledu statické pevnosti, únavy, či hodnocení životnosti. Jinou oblastí pevnosti je optimalizace, která bude rozvíjet optimalizační metody návrhu konstrukce, tak aby mohly být průmyslu poskytnuty účinné nástroje pro vývoj maximálně hmotnostně úsporných konstrukcí. Jako první úkol byla zařazena problematika bezpečnosti, zaměřená na popis chování celých konstrukcí či částí (například sedaček) při nouzových přistáních či nárazech.

Blok E je zaměřen na kosmický výzkum. Snahou je rozvinout v ČR výzkum v oblasti kosmické techniky a napojit se na mezinárodní spolupráci a účastnit se programů ESA.

Poslední blok (F) a zároveň i úkol je zaměřen na ekonomické aspekty vývoje. Cílem je přesněji popsat metodiky kalkulace nákladů na výzkum a hodnocení ekonomičnosti a návratnosti vložených prostředků. Součástí tohoto úkolu je i řešení aplikace legislativních podmínek do oblasti leteckého výzkumu, včetně vlastnictví výsledků výzkumu a patentování, kterému doposud nevyl přikládám dostatečný význam.

Pro optinalizaci vzájemné činnosti CLKV mezi jednotlivými úkoly a právními subjekty pak řešitelem jmenován Koordinační tým, složený z mladých výzkumníků, napomáhající řídít vnitřní činnost centra.

Vnitřní stuktura CLKV

Asociace strojních inženýrů ČR, Praha