Březen 2008 | Asociace strojních inženýrů ČR

Březen 2008

Bulletin

Březen 2008, číslo 42

Obsah

Ing. Václav Cyrus, DrSc. Josef Hlávka – největší český mecenáš: 5
Jan Melichar, Jaroslav Bláha Vývojové tendence v konstrukci hydrodynamických strojů: 7
Jiří Nožička st., Jiří Nožička ml. Renesance evropské aviatiky 1903 - 1910: 16
Jan Janečka; Daniel Zuth Systémy pro monitorování tepelné pohody člověka: 22
Ing. Oldřich Šifner, CSc. Výpočtové podklady pro energetiku a příbuzné obory: 25

Zprávy z činnosti ASI

TURBOMACHINERY - Fluid Dynamics and Thermodynamics - osmá evropská konference: 29
25th Danubia-Adria Symposium on Advances in Experimental Mechanics: 30
Konference Energetika a biomasa: 31
Konference Inteligentní systémy pro praxi: 32

Společenská kronika členů ASI

Jubilea 2008 – klub Praha: 33
Ing. Radomír Zbožínek šedesátníkem: 33
Ing. Jiří Maštovský, CSc. – 75 let: 34

Pozvánka na technické úterky: 34

Josef Hlávka – největší český mecenáš

Dne 11. března uplynulo 100 let od úmrtí Josefa Hlávky, jednoho z nejúspěšnějších českých podnikatelů druhé poloviny 19.století v Rakousku – Uhersku, významného architekta, stavitele, nejvýznamnějšího mecenáše té doby, zakladatele a prvního prezidenta „České akademie pro vědy, slovesnost a umění“. UNESCO prohlásilo výročí smrti Josefa Hlávky světovým kulturním výročím. Akademie věd České republiky a nadace „Nadání Josefa, Marie a Zdeňky Hlávkových“ se rozhodly uspořádat v roce 2008 řadu vzpomínkových akcí pod názvem „Jubilejní rok Josefa Hlávky 1908-2008“. Nad akcemi převzal záštitu prezident České republiky. V průběhu prvních dvou měsíců letošního roku se objevily téměř ve všech novinách vzpomínkové články na velkého českého mecenáše. V našem příspěvku bychom chtěli stručně popsat dramatický běh jeho života a jeho odkaz pro současnou českou společnost.

Hlávka se vypracoval prakticky z ničeho. Narodil se roku 1831 v západočeských Přešticích v rodině úředníka. Projevil se jako nesmírně nadaný žák , studoval na pražské technice pozemní stavitelství a poté architekturu na Akademii výtvarných umění ve Vídni. Při studiích si přivydělával ve stavební firmě pana Schebka. Stavitel si pracovitého studenta tak oblíbil, že mu krátce po studiích předal zadarmo celou firmu . Hlávka získal stavitelskou koncesi v roce 1860. Následoval velký podnikatelský úspěch . Mimo jiné postavil Dvorní operu ve Vídni, areál řecko-katolické církve v Černovicích na nynější Ukrajině, dodnes fungující Zemskou porodnici v Apolinářské ulici v Praze. K tomu ještě další budovy, z nichž některé zejména činžovní domy zůstaly v jeho majetku. Odhaduje se , že během jednoho desetiletí realizoval přibližně 140 staveb. Řadu zakázek získal ve veřejných soutěžích. Zpracovával vlastní architektonické návrhy staveb. Obrovský rozsah prací a neustálé cestování mezi Prahou a Vídní Hlávku fyzicky i psychicky vyčerpávalo. V roce 1869 ve věku 38 let se zhroutil a ochrnul na obě nohy. Skončil na invalidním vozíku. Čtyři roky ještě vše řídil z vozíku a poté odešel na odpočinek do zámku v Lužanech, který sám přestavěl a začal se věnovat dobročinnosti. Podporuje umělce a vědce.

S chorobou statečně bojoval, v roce 1880 došlo k výraznému zlepšení zdravotního stavu, takže byl již schopen chodit s pomocí holí. Avšak v roce 1882 ho postihla další rána - manželka Marie umírá na tuberkulózu. Za čtyři roky se seznamuje ve Vídni se svou druhou manželkou Zdenou , velmi vzdělanou dámou, jež hrála velmi dobře na klavír a zpívala. Znovu podniká , zapojuje se do politiky. Stává se poslancem říšské rady a českého sněmu. Když v roce 1890 povodeň těžce poškodí Karlův most v Praze, prosadí a spolufinancuje jeho záchranu v historické podobě. Sám osobně dohlíží na stavební práce. Zakládá a finančně podporuje Českou akademii pro vědy, slovesnost a umění v Praze. Za své peníze postavil a studentskému spolku předal Hlávkovu kolej v Jenštejnské ulici v Praze, aby v ní mohli bydlet nadaní, ale nemajetní studenti. Byl jmenován čestným občanem Prahy a dekorován Velkokřížem řádu císaře Františka Josefa.

Rány osudu Hlávku doprovázejí stále. V roce 1902 mu umírá i jeho druhá žena Zdena. Dva roky poté sepisuje závěť, v níž veškerý svůj majetek předává nadaci, pojmenované po něm a jeho manželkách :„Nadání Josefa, Marie a Zdeňky Hlávkových“, podporující vědu a vzdělání v českých zemích. Hlávka působil na své okolí čiperným a svěžím dojmem.Přesto jeho smrt 11. března 1908 okolí překvapila. Podle pamětníků rozloučení, které mu Pražané připravili, si zopakovali až při pohřbu prezidenta T. G. Masaryka.

Po smrti Hlávky jeho nadace získává činžovní domy v Praze a ve Vídni, velkostatek v Lužanech, cenné papíry a peníze na účtech. V dnešních cenách by šlo o majetek více než dvě miliardy korun. Hlávkova nadace jako zázrakem přežila konec císařství, nacistickou okupaci a jako jediná i období reálného socialismu. V něm ovšem o značnou část majetku přišla a zpět dostat nemohla, protože to restituční zákon neumožnil.Dnes má nadace příjem hlavně z komplexu domů v pražské Vodičkově ulici. Díky těmto prostředkům může nadace udělovat Medaile Josefa Hlávky nestorům české vědy a umění a Ceny Josefa Hlávky úspěšným studentům a mladým vědcům. Nadace také vyplácí tvůrčí a sociální stipendia, platí studentům účasti na odborných konferencích. Dále podporuje zejména ekonomický výzkum a vydávání odborné literatury. A samozřejmě přispívá na ubytování nemajetným doktorandům a mladým vědcům v Hlávkově koleji.

Co dodat závěrem. Hlávka byl skutečně mimořádnou osobností, která v sobě spojovala podnikatelské úspěchy se zásluhami o rozvoj českého národního hospodářství, vědy , umění a kultury. Zvláště je třeba si všimnout jeho nesmírné pracovitosti , cílevědomosti a schopnosti překonávat rány osudu. Měl by být příkladem nám všem navzdory tomu, že dnešní poněkud chaotická doba je odlišná od té, v které pracoval velký český mecenáš.

Systémy pro monitorování tepelné pohody člověka

Jan JANEČKA; Daniel ZUTH

VUT v Brně – Fakulta strojního inženýrství

Úvod

V současné době je stále více kladen důraz na celkovou kvalitu pracovního prostředí a na tepelný komfort člověka. Zdaleka již není jediným ukazatelem termodynamická teplota prostředí, ale určuje se několik parametrů, ze kterých se stanoví výsledný tepelný stav prostředí nazývaný také jako tepelná pohoda. Dosti zjednodušeně nám pojem tepelná pohoda říká, jak by se člověk v daném prostředí cítil nebo jak by se měl cítit. Pokud tedy máme sledovat a následně regulovat prostředí z hlediska tepelného stavu, je potřeba použít takové senzory, které by dokázaly tento stav dostatečně vyhodnotit.

Tepelná pohoda prostředí

Tepelná pohoda je pocit, který člověk vnímá při pobytu v prostředí. Jelikož člověk při různých činnostech produkuje teplo, tak musí být zajištěn odvod člověkem produkovaného tepla do prostoru tak, aby nedošlo k výraznému zvýšení teploty těla. Na druhé straně odvod tepla nesmí být tak intenzívní, aby nedošlo k výraznému snížení teploty těla. Člověk by tedy neměl cítit v daném prostředí pocit nepříjemného chladu a ani nepříjemného tepla. Hygienické předpisy sledují velmi pozorně parametry pracovního prostředí a pohody, vytvářené pro člověka. Pro danou tepelnou produkci lze tepelné pohody dosáhnout vhodnou kombinací následujících činitelů (faktorů) tepelné pohody:

teplota vzduchu - je teplota interiérového vzduchu bez vlivu sálání z okolních povrchů.
teplota stěn a předmětů (radiační teplota) - tr je myšlená rovnoměrná společná teplota všech ploch v prostoru, při níž by byl přenos tepla z těla sáláním stejný jako ve skutečnosti.
rychlost proudění vzduchu - rychlost vzduchu w ovlivňuje přenos tepla prouděním a odpařování vlhkosti z pokožky. Může však způsobit i pocit průvanu.
tepelný odpor oděvu - oblečení je jeden z hlavních faktorů ovlivňujících odvod tepla z lidského těla do okolí. Pro účely studia tepelné pohody byla zavedena jednotka clo [3]. 1 clo odpovídá izolační hmotě s tepelným odporem R = 0,155 m²K.W^-1). 1 clo je izolační hodnota pro běžný pánský oblek s bavlněným spodním prádlem.
Tab. 1: Tepelný odpor oděvu [3]
Oblečení Tepelný odpor (clo)

Kabát 0,6

Kalhoty 0,35

Tričko 0,09

Svetr 0,28

Sako 0,35

Ponožky 0,02

Celková hodnota clo pro soubor oblečení je 0,82 násobek součtu jednotlivých částí oblečení. Hodnoty clo pro některé části oblečení jsou uvedeny v tab. 1
vlhkost vzduchu - (při relativní vlhkosti mezi 30 - 70 % je její vliv zanedbatelný).

Tab. 1: Tepelný odpor oděvu [3]
Oblečení	Tepelný odpor (clo)
Kabát	0,6
Kalhoty	0,35
Tričko	0,09
Svetr	0,28
Sako	0,35
Ponožky	0,02

Způsoby měření a vyhodnocování těchto veličin jsou podrobně popsány v normách ČSN EN ISO 7726 [2]a ČSN EN ISO 7730 [3].

Výpočty parametrů tepelné pohody

Výpočty vycházejí ze základní tepelné bilance člověka, kdy se teplo produkované organismem odvádí do okolí konvekcí, sáláním, dýcháním, pocením a případně vedením. Tepelná rovnováha, tj. stav, při kterém okolí odnímá tělu právě tolik tepla, kolik jej produkuje, je jednou ze základních životních podmínek člověka. Je-li však část tepla odváděna mokrým pocením, nejsou dodrženy podmínky tepelné pohody.

Z řešení tepelné bilance je odvozena rovnice pro výpočet středního tepelného pocitu PMV.

kde

M (W) - energetický výdej člověka

L (W) - rozdíl energetického výdeje a tepla odvedeného bez mokrého pocení

Výsledný střední tepelný pocit je hodnocen sedmistupňovou stupnicí PMV (tab. 2), kde +3 je horko, 0 neutrálně (tepelná pohoda) a -3 zima.

Tab. 2: Stupnice hodnocení středního tepelného pocitu PMV
-3	-2	-1	0	1	2	3
horko	teplo	mírné teplo	neutrálně	mírně chladno	chladno	zima

Vzhledem k individuálním odchylkám fyziologických funkcí lidí nelze zajistit pocit pohody všem lidem v daném prostoru. Vždy je asi 5% nespokojených, kteří pociťují tepelnou nepohodu tzv. diskomfort.

Procentuální podíl nespokojených PPD se vyhodnocuje na základě středního tepelného pocitu PMV podle vztahu:

Obr. 1.: Předpověď procentuálního podílu nespokojených [5]

Stupeň obtěžování průvanem (DR) je samostatný ukazatel pro posuzování parametrů prostředí podle normy [3] a vyjadřuje procentuální podíl osob, u kterých převládá pocit obtěžování průvanem. DR lze vypočítat podle vztahu:

kde

t_a (°C) - teplota vzduchu

v (m/s) - rychlost proudění vzduchu

T_u (%) - místní intenzita turbulence

Operativní teplota t_o je definována jako jednotná teplota černého uzavřeného prostoru, ve kterém by tělo sdílelo konvekcí i sáláním stejné množství tepla jako ve skutečném teplotně nesourodém prostředí.

kde

t_r (K) – střední radiační teplota

t (K) – teplota vzduchu

A = 0,75w^0,16

Pro střední radiační teplotu platí vztah:

kde

T_g (K) - teplota kulového teploměru

T (K) - teplota vzduchu

w (m/s) - rychlost proudění

k= 2,9.10⁸ pro d=100 mm

k= 2,5.10⁸ pro d=150 mm

Podrobnější tabulky a grafy pro určení optimální operativní teploty lze také najít v normě [3].

Současné laboratorní senzory

Na Fakultě strojního inženýrství VUT v Brně běží doktorský grantový projekt GAČR 101/05/H018 - Výzkum efektivních systémů pro zlepšení kvality vnitřního prostředí. Na tomto projektu se podílí i ústav automatizace a informatiky, který má za úkol realizovat snímače pro danou problematiku. Dále pak spolupracuje s energetickým ústavem, který tyto snímače kalibruje.

Norma [2] k měření tepelného stavu prostředí definuje veličiny, které byly popsány výše. Hodnota naměřené veličiny se porovnává podle oblečení a činnosti předepsanou hodnotou. V současné době je vyvíjen kompaktní senzor, který by měřil všechny potřebné veličiny. Dalším kritériem pro vyvíjený senzor je cena, která by měla být co nejnižší, maximálně několik stovek korun.

Tepelné figuríny

Tepelná figurína se skládá z lidsky tvarovaného čidla příslušné velikosti, jehož povrch je pokryt samostatně regulovanými zahřívanými zónami.

Obr. 2.: Tepelná figurína s rozdělením na jednotlivé zóny

Aby se mohla kontrolovat a měřit teplota, jsou jednotlivé zóny figuríny vyhřívány. Ke každé zóně se vede proud impulsního nízkého napětí v míře, která umožní udržovat vybrané konstanty nebo proměnné povrchové teploty. Měření a regulace se provádí pomocí počítače. Typicky měřené množství pro každou zónu je výkonová spotřeba nebo tepelná ztráta Q (W/m²) a povrchová teplota ts (°C). Přímé měření Q a ts vyloučí potřebu určování ostatních součástí.

Plošná zahřívaná čidla typu „umělá kůže“

Pro stanovení teploty mohou být použity ploché zahřívané senzorové prvky různého provedení a tvaru. Sám lidský organismus ovlivňuje tepelný stav prostředí hned několika způsoby: jedním z nich je produkce metabolického tepla, které se mění v závislosti na fyzickém a psychickém stavu člověka (tab. 3), proto se také může lišit vnímání tepelného stavu prostředí u dvou osob v jedné místnosti. Toto metabolické teplo resp. jeho hustota tepelného toku může nabývat hodnot od cca 100 W/m² do cca 250 W/m² (Wattů na metr čtverečný povrchu lidské kůže).

Obr. 3.: Rozložení čidel typu umělá kůže na figuríně

Obr. 4.: Figurína „Hugo“

Senzory typu umělá kůže tedy simulují tento tepelný účinek a vyhodnocují povrchovou teplotu umělé kůže při udržování konstantního tepelného toku simulující fyzický či psychický stav člověka (100 – 250W/m²) [6], [7]. Při změně tepelného stavu prostředí se bude měnit povrchová teplota umělé kůže a tím můžeme vyhodnotit, jak by se člověk v daném prostředí cítil, zda by pociťoval teplo či chlad. Umístění senzorů na figuríně a dále pak figurína „Hugo“, kterou mají k dispozici na energetickém ústavu jsou zobrazeny na obr. 3, obr. 4.

Tab.3.: Hustota tepelného toku produkovaná člověkem při různých činnostech
Činnost	Energetický výdej (W/m²)
Spánek	46
Sezení	58
Práce v sedě	70
Lehká práce	93
Střední práce	116
Těžká fyzická práce	180 - 380

Samostatná kulovitá zahřívaná čidla

Čidlo tvoří elipsoid velikosti 200 mm x 50 mm. Čidlo se zahřívá a teplota se reguluje samostatným zařízením. Velikost a tvar snímače byl vybrán tak, aby procento tepelné ztráty radiací a konvekcí odpovídalo člověku. Změnou mezi svislou a vodorovnou polohou může snímač simulovat osobu v různých situacích. Pro simulaci sedící osoby se má čidlo nasměrovat 30°od vertikály.

Použitá literatura:

[1] VDOLEČEK, F., ZUTH, D.: Sledování tepelné pohody člověka, Technická diagnostika, vol. 15, č. z1, str. 384-390, rok: 2006, ISSN: 1210-311X vydavatel: Asociace technických diagnostiků ČR

[2] ČSN EN ISO 7726: Tepelné prostředí - Přístroje a metody měření fyzikálních veličin

[3] ČSN ISO 7730 Ergonomie tepelného prostředí - Analytické stanovení a interpretace tepelného komfortu pomocí výpočtu ukazatelů PMV a PPD a kritéria místního tepelného komfortu

[4] SENZORY PRO HODNOCENÍ TEPELNÉHO STAVU A POHODY PROSTŘEDÍ – prezentace - Doc. Ing. Milan Pavelek, CSc. - Odbor termomechaniky a techniky prostředí EÚ FSI VUT v Brně

[5] VYTÁPĚNÍ A TEPELNÁ POHODA ČLOVĚKA – prezentace. [online]. [cit. 2008-02-25].

[6] ČSN EN ISO 14505-2: Ergonomie tepelného prostředí- Hodnocení tepelného prostředí ve vozidlech- Část 2: Stanovení ekvivalentní teploty

[7] ČSN EN ISO 14505-3: Ergonomie tepelného prostředí- Hodnocení tepelného prostředí ve vozidlech- Část 3: Hodnocení tepelného komfortu pomocí zkušebních osob

TURBOMACHINERY - Fluid Dynamics and Thermodynamics

osmá evropská konference, 23. - 27. března 2009, Graz, Rakousko

Od sedmé evropské konference ETC (European Turbomachinery Conference) na uvedené téma, která byla uspořádána v Aténách, Řecko v r. 2007, uplynul rok a v rakouském Grazu se začíná připravovat konference osmá. Přípravu konference řídí ETC sekretariát ve von Karman Institute for Fluid Dynamics, Brusel, sekretář Prof. T. Arts. Místním organizátorem je Graz University of Technology s předsedou místního organizačního výboru Prof. F. Heitmeierem. Spolupořadateli konference je třináct inženýrských organizací z evropských zemí včetně české Asociace strojních inženýrů, reprezentované klubem ASI-Turbostroje-Plzeň. Jednacím jazykem konference je angličtina.

Konference je zaměřena na vědecké a technické poznatky z dynamiky tekutin, termodynamiky, provedení a stability konstrukcí, vývoje a provozu osových, smíšených a radiálních turbostrojů, jako jsou: proudové motory, letecké a stacionární spalovací turbíny, parní turbíny, kompresory a ventilátory, hydraulické turbíny a pumpy, nekonvenční turbíny (větrné turbíny apod.).

Zvláštní pozornost bude věnována: proudění plynů a kapalin, termodynamice, přestupu tepla, chlazení a proudění ucpávkami, nestacionárnímu proudění a interakcím, konstrukci turbostrojů a jejich provozu.

Pro osmou ETC byla vypsána následující témata:

Modelování fyzikálních jevů
Aerodynamika kompresorů
Aerotermodynamika turbín
Difuzory
Pumpy a hydraulické turbíny
Konstrukční a optimalizační metody
Aktivní a pasivní řízení proudění
Vibrace, flutter, aeroelasticita
Aeroakustika, generování a omezování hluku
Zkušenosti z provozu turbostrojů a integrovaných systémů
Experimentální a měřicí techniky

Příprava konference začala rozesláním pozvánek (Call for Papers) začátkem letošního roku. Jako spolupořadatelé a předchozí pořadatelé (pátá ETC, Praha 2003) se na přípravě konference podílíme. Předpokládáme, že pro konferenci bude z České republiky nabídnuta řada referátů, podobně jako tomu bylo v minulosti. Oponentní řízení nabídnutých referátů proběhne opět ve dvou kolech. Nejprve Evropský organizační výbor se současným předsedou Prof. F. Martelli, Florencie, rozdělí na jaře 2008 referáty podle tématiky abstraktů a nevhodně zaměřené odmítne.

Ve druhém kole budou obdržené referáty oponovány vždy třemi oponenty z rozdílných evropských zemí. Oponentury řídí Prof. M. Manna, Neapol, Itálie, spolu se sborem organizátorů. Pro konferenci budou na podzim 2008 na jednání Evropského organizačního výboru v Grazu předběžně přijaty vyhovující referáty v počtu omezeném rozsahem konference. Referáty budou v konečné podobě vydány na CD a patrně rovněž v knižní podobě ve sborníku. Referáty s nejvyšším hodnocením oponentů budou navíc publikovány v oficiálním publikačním časopise evropské konference "IMechE Journal of Power and Energy", Londýn, Velká Británie. Do programu konference bude rovněž zařazeno několik přednášek pozvaných autorů.

Podrobnější informace o osmé evropské konferenci ETC naleznete na webové stránce www.euroturbo.org.

Za klub ASI-Turbostroje-Plzeň

Prof. Ing. Miroslav Šťastný, DrSc.

člen Evropského organizačního výboru ETC

25th Danubia-Adria Symposium on Advances in Experimental Mechanics

Ve dnech 24. – 27. září t.r. se bude konat 25th Danubia- Adria Symposium on Advances in Experimental Mechanics. Česká republika byla pověřena konáním této mezinárodní konference, kam se sjíždějí odborníci prakticky z celého světa, na základě dobrých zkušeností mezinárodního výboru DAS s předchozími třemi - v r. 1987 (Plzeň), 1993 (Měřín na Slapech) a 2000 (Praha). Za místo konání letošní, a navíc výroční pětadvacáté, konference byly vybrány České Budějovice, kterým po stránce odborné i společenské budou sekundovat Český Krumlov a temelínská ETE.

Konference je zaměřena především na nové přístupy metodické a aplikační v následujících oborech: experimentální metody v mechanice tuhého a poddajného prostředí a těles, měřící a vyhodnocovací techniky, vztahu experimentu a simulačních výpočtů, otázkám únavy, spolehlivosti a bezpečnosti provozu, experimentální biomechanice, experimentům v širším oboru mechaniky, tj. proudění a termomechanice a praktickým aplikacím.

Na organizaci se podílejí ČVUT v Praze, Fakulta strojní a její Ústav mechaniky, biomechaniky a mechatroniky, dále Asociace strojních inženýrů ČR (ASI) a Odborná skupina EAN České společnosti pro mechaniku (ČSM), se kterými byly pořádány poslední dvě DA konference, a Vysoká škola technická a ekonomická České Budějovice za spoluúčasti dalších 8 národních organizací: Austrian Society of Experimental Strain Analysis (ASESA), Croatian Society of Mechanics (HDM),Hungarian Scientific Society of Mechanical Engineering (GTE), Italian Association for Stress Analysis (AIAS), Committee of Mechanics of Polish Academy of Sciences (KMPAM), Romanian Association for Experimental Stress Analysis (ARTENS), Serbian Society of Mechanics (SSM) a Slovak Society of Mechanics (SSM). Gestor akce je Prof. Ing. Stanislav Holý, CSc., tel 224 352 510, e-mail Stanislav.Holy@fs.cvut.cz. Organizačním menežerem konference je RNDr. Matej Daniel, PhD., tel 224 352 516, e-mail Matej.Daniel@fs.cvut.cz.. Další členové organizačního výboru jsou Prof. Ing. Milan Růžička, CSc. (milan.ruzicka@fs.cvut.cz), Ing. Karel. Doubrava (karel.doubrava@fs.cvut.cz), Ing. Josef Jurenka (josef.jurenka@fs.cvut.cz), Ing. Zbyněk Hrubý (zbynek.hruby@fs.cvut.cz) a tajemník ASI Ing. Václav Daněk, CSc. (asi@fs.cvut.cz).

Základní informace spolu s detailním zaměřením konference a organizačními pokyny včetně termínů jednotlivých etap (přihlášení účasti, referátů, vypracování písemného materiálů a plateb) jsou na web stránce http://danubia-adria.cz/.

Centrum konferenčního dění odborného, organizačního i společenského bude v hotelu Gomel, který je situován na okraji historického centra hostitelského města. Účastníci konference si zajistí sami ubytování.

Konferenci, na které se očekává kolem 150 aktivních účastníků, je věnována pozornost nejen shora uvedenými organizacemi národními a zahraničními, ale těší se i pozornosti členů spávy města i kraje a hospodářských orgánů.

Ing. Radomír Zbožínek šedesátníkem

Dne 19. března 2008 dovršil význačný představitel našeho strojírenského průmyslu a prezident Asociace strojních inženýrů 60 let svého věku.

Ing. Zbožínek, rodák ze Vsetína, vystudoval strojní inženýrství, obor konstrukce strojů a zařízení na Vysokém učení technickém v Brně a později absolvoval postgraduální studium v oboru Řízení inovačních procesů na Českém vysokém učení technickém v Praze.

Po studiu nastoupil Ing. Zbožínek v roce 1972 do ZPS Zlín jako konstruktér obráběcích strojů - vícevřetenových automatů.

Vypracoval se na šéfkonstruktéra a následně byl pověřen řízením obuvnické konstrukce. Výsledkem jeho tvůrčí konstruktérské činnosti je m.j. 14 patentů a 2 průmyslové vzory. Vedle zaměření na techniku rozšiřoval jubilant záhy svůj rozhled i studiem ekonomických věd, zvl. problematiky finančního řízení, což ho již v roce 1983 kvalifikovalo do funkce ekonomického náměstka jako nejmladšího ředitele v ZPS. Přes svoje vysoké pracovní zatížení absolvoval vědeckou aspiranturu na pražském ČVUT v oboru řízení ekonomiky podniků. V roce 1990 byl zvolen ředitelem a v roce 1993 generálním ředitelem a předsedou představenstva firmy. V této souvislosti se stal členem statutárních orgánů dceřinných společností ZPS a členem představenstva Svazu výrobců a dodavatelů strojírenské techniky. V roce 1993 se mu dostalo ocenění Manažer roku a v roce 1994 byl za spolupráci s japonskou firmou Yaskawa prezidentem této společnosti poctěn titulem ichi-ei, ichi-gei, který je v Japonsku výrazem nejvyšší úcty.

Ing. Radomír Zbožínek je pokládán odbornou veřejností za mimořádnou osobnost české ekonomiky. V kritické době se zasloužil o průnik výrobků ZPS na prestižní světové trhy, kde např. v prodeji obráběcích center v USA se firma zařadila mezi špičkové evropské exportéry.

V letech 1999-2000 byl v ZPS-ZV ředitelem pro rozvoj a v r. 2001 se stal jednatelem dceřinné společnosti East-Markets, která úspěšně zajišťovala prodej výrobků skupiny TAJMAC-ZPS na trzích SNS. Od roku 2004 působí jako technický ředitel společnosti TAJMAC-ZPS, a.s., v níž je od roku 2007 rovněž předsedou dozorčí rady. Profesní zátěž nebrání Ing. Zbožínkovi, aby se angažoval i v dalších společenských oblastech. Tak např. je členem vědecké rady Fakulty managementu Univerzity Tomáše Bati ve Zlíně, členem představenstva místního hokejového klubu, členem Rotary klubu a dalších. Má velké zásluhy o Asociaci strojních inženýrů, jejímž je dlouholetým prezidentem a v této roli významně přispívá m.j. k úsilí o znovunalezení společenského povědomí významu technické inteligence a technické práce pro českou ekonomiku a blahobyt této země. Výbor Asociace přeje svému prezidentovi do budoucna plné zdraví, uspokojení z činorodé práce, ale i dostatek času a sil pro rodinu a záliby, mezi něž patří již zmíněný hokej, lyžování, astronomie i vážná hudba.

Ing. Jiří Maštovský, CSc. – 75 let

S čistým svědomím a pocitem dobře vykonané práce oslavil 17. února t.r. Jiří Maštovský své významné životní jubileum.

Z domu si přinesl velký vklad do života, ale teprve jeho odpovědný přístup ke studiu na strojní fakultě ČVUT, a později i k problémům, před které byl postaven po svém nástupu do praxe v chemickém průmyslu, mu umožnily zúročit vše, co se před tím naučil. Své znalosti si mohl později doplnit na roční stáži u prof.Bošnjakoviče ve Stuttgartu. Plně využít své ne lehce nabyté znalosti a zkušenosti využil pak ve své vědecké práci v oboru termomechaniky a termofyzikálních vlastností plynů v Ústavu termomechaniky ČSAV, a později i ve vědecko-organizační práci na presidiu ČSAV.

Moudrý, noblesní, s nesmírným všeobecným přehledem a trvalým zájmem o technické vědy, odpovědný a vždy ochotný ke spolupráci, jazykově dobře vybavený, to všechno jsou vlastnosti, pro které ho vždy rádi mezi sebou vidíme, a pro které si ho velice vážíme. Přejeme mu proto do dalších let pevné zdraví, stále stejný elán a optimismus, uspokojení z dobře vykonané práce a hodně radostných i šťastných chvil.

Výbor ASI

Asociace strojních inženýrů ČR, Praha